O výchově a o Vánocích

„Omlouvám se, budu mít deset minut zpoždění,“ psal jsem.
„OK,“ odpověděl.

*

„Dobrý den. Doufám, že nečekáte dlouho,“ řekl jsem úvodem. „Ještě jednou se omlouvám.“
„Nic se neděje, něco jsem zatím stačil vyřídit.“
Po chvíli pokračoval: „To budou hrozný Vánoce. Lidi jsou bezohlední, vráží do vás a ani se neomluví. Často ani nepozdraví, když vás potkají. Včera jsem byl venčit psy. Málem nás porazil cyklista a vůbec ho nenapadlo, aby se omluvil. A pak chtějte po dětech, aby se chovaly slušně. Řeknou vám: proč se my máme chovat slušně, když druzí se chovají takhle?
To pak celá výchova vezme za svý.“