Představení

Stála u okna a pozorovala černou oblohu nad sebou. Pořád myslela na dnešní odpoledne, jak se kvůli tomu představení pohádali a jak potom šla domů a přemýšlela, jestli tenkrát neudělala chybu.
Ta bouřka je hrozná. Ten strašný liják a ty blesky! Ustoupila od okna. Měla panickou hrůzu z bouřek. Dobře, že na to představení nešli. Teď by tam seděli promočení na kost a ona by se zbláznila strachy.
Ten jeho příšerný egoismus a lhostejnost budou nakonec slavit úspěch. Už ho slyší, jak sebevědomě říká: „Vidíš, že jsem měl pravdu. Ještě, že jsme zůstali doma. Akorát by to byly vyhozený peníze.“