Přílet

Strašně rád pozoruji lidi v příletové hale. Stojím pokaždé opodál a jen se na ně dívám, jak se objímají a líbají a plácají po ramenou a smějí a pláčou radostí. Je tam vždycky tolik pozitivní energie. A pak se otevřou dveře a ta, na kterou čekám, se objeví. A teď se i my objímáme, líbáme, smějeme a pláčeme radostí. Předám jí provázek s balónkem (podle něj si mě všimla), a ten se teď vznáší nad ní. Beru jí kufry, vezmu kolem ramen a vycházíme z haly. Je krásně. Podíváme se na sebe. – Jdeme na oběd a pak hned do postele.