Večírek

Přišel tam sám. Vstoupil do přeplněného předsálí, kde se všichni navzájem bavili. Chvíli se díval kolem sebe, jestli neuvidí někoho, ke komu by se připojil. Pak to ale vzdal, opřel se poblíž vchodu do sálu a pozoroval páry, jak tančí. Bylo v nich něco tak uklidňujícího. Po chvíli si šel stoupnout do fronty u baru, a když na něj došla řada, objednal si vodu a zaplatil. Když pak znovu stál sám v předsálí, byl rád, že se může alespoň zabavit pitím ze své sklenice. Občas někoho zdvořile pozdravil. Po třiceti minutách se v tichosti vytratil. Ten večírek pro něj nebyl.